Genderové kvóty – první kroky

Posted by

Než se ženy propracovaly k vytvoření konceptu genderových kvót, musely ujít dlouhou cestu plnou překážek. Jednou z nich bylo i zboření mýtu, že politika je určena mužům a ženy by neměly být její součástí. Díky velkému úsilí feministického hutí a ženských spolků2, které začaly tlačit na Společnost národů, jakožto celosvětového aktéra, aby se začal zaobírat otázkou ohledně rovných práv mezi muži a ženami, se začaly věci měnit. Výsledkem v roce 1945 bylo, ukotvení klauzule v Chartě Společnosti národů, explicitně se vymezující k rovným právům pro muže i ženy. Právo pro ženy aktivně participovat v politice a vládě bylo přijato v roce 1948 a to ve Světové deklaraci lidských práv (Universal Declaration of Human Rights). Následovaly další dokumenty, které upravovaly ženská práva a byly zaštítěny OSN. Mezi tyto dokumenty můžeme zařadit například Konvenci o eliminaci všech forem diskriminace proti ženám (Convention on the Eliminationof All Forms of Discrimination against Women), která byla přijata roku 1979.  

gender equality

Konferencí, která opravdu ukázala, že se ženy stávají hybnou silou dvacátého století, byla Čtvrtá světová konference o ženách v Pekingu3, která se uskutečnila roku 1995. Mezi stěžejní požadavky, které vyplynuly z konference, patří větší ekonomické a politické začlenění žen a zároveň se ozývaly hlasy pro výraznější kroky vlád, které by napomohly ke změně v otázkách rovnosti žen. Tato konvence měla velmi pozitivní vliv na široké spektrum ženských práv. Byl to výsledek dlouholetého snažení, zejména posledních dvaceti let, kdy se ohnisko zájmu v OSN obrátilo na ženy. To vedlo k vytvoření vysoce sofistikované lobbistické skupiny, jejíž zájmy se točily kolem vytvoření mezinárodních feministických strategií, se společnými zájmy, jako je například reprodukční právo. Hlavní body, které nás však v rámci této práce zajímají, jsou ty, týkající se žen v rozhodovacích procesech. Výsledkem konference z Pekingu bylo velké množství doporučení pro členské země OSN, jakým způsobem k boji proti nerovnosti a nerovnému zastoupení přistupovat. K odstranění diskriminačních mechanizmů a přiblížení se rovným příležitostem v politických institucích výrazně přispělo podepsání Pekingské akční platformy (Beijing Platform for Action), a to všemi členskými státy. Vedlo to k vytvoření 30 % prahu.

women fifty

Ten má garantovat minimum, ve kterém ženy musí být reprezentovány na rozhodujících pozicích. Tuto platformu posléze akceptovalo skoro 100 států, které zakomponovaly genderové kvóty a požadované kritické minimum v zastoupení žen jakožto volitelných kandidátek nebo volených zástupkyň. Pokud se podíváme na formu, jakou je Pekingská platforma psaná, tak zjistíme, že nepracuje s vynucovacími nástroji. Stěžejní dokument předpokládá, že pokud státy svým podpisem stvrdí znění této platformy, budou zároveň následovat a dodržovat její obsah. Samotný předpoklad je zakomponován i v několika bodech platformy. Nejobsáhleji o něm hovoří bod 36, v globálním rámci platformy. Zdůrazňuje, že k tomu, aby tato platforma byla úspěšná, bude potřeba velkého závazku ze strany vlád, mezinárodních organizací a institucí na všech úrovních. Také předpokládá použití adekvátního množství národních, mezinárodních, multilaterálních, bilaterálních i soukromých prostředků, které podpoří postavení žen na všech úrovních.

3/5 - (1 vote)