Práce s mobilem a děti

Bez mobilního telefonu by už asi hodně lidí ani být nechtělo. A například já totiž ne. Vážně nevím, co bych dělala, kdybych se probudila a máma mi řeka, že se vypařily všechny mobilní telefony. Byla bych v šoku a asi bych tomu odmítala uvěřit. Taková blbost! Protože já pracuji navíc přes mobilní telefon, kdy ujednávám s klienty různé smlouvy a něco podobného. Navíc taky chci být stále na příjmu kvůli rodičům a taky svému dítěti. Protože já mám malého syna, který jezdí do města už do druhé třídy. Celou první třídu jsem ho ještě doprovázela a taky každý den vodila ze školy a taky ho vyzvedávala ze školy. Nyní, když už je rok tak naučený, tak do druhé třídy už jezdí autobusem sám.

Mobil je součástí našich životů.

Sice ano, mám z toho stále obavy a taky se bojím, ale přeci nemohu tohle dělat celý život a synovi je skoro devět let. Takže jsem řekla, že synovi raději pořídím mobilní telefon, kterým ho taky budu raději monitorovat a stáhnu si tam takovou sledovací aplikaci, která je na dítě. Syn o tom ví, že to tam má, takže nemusím mít žádné výčitky, že tam mám nějakou sledovací mobilní aplikaci potají.

Práce s technikou je už častá.

Syn už je zvyklý, že pokaždé, když vyjde ze školy a jde na autobus, tak mi napíše zprávu. A napíše mi jenom slovo autobus, což už vím, že znamená, že jde ze školy na autobus a já ho mám za asi půl hodiny čekat doma. Jsem ráda, že tohle syn už zvládne a že vlastně taky díky mobilnímu telefonu už umí něco napsat. Zvládne napsat díky mobilnímu telefonu už patnáct slov. Takže jsem ráda, že mobilní telefon nejenom pomáhá tomu, abych viděla, kde syn je a že se mi syn může ozvat, ale že taky syn se díky mobilnímu telefonu učí psát a taky se rychle naučí taky číst. Protože když mu něco malého krátkého odepíšu, tak syn tohle pochopí. Někdy ho ze školy samozřejmě vyzvednu, protože jdeme pak spolu nakupovat. A vaše děti mají taky mobilní telefon?