Westernová sedla jsou jiná než anglická

Příznivci westernového ježdění nejčastěji stáčí téma svého hovoru ke konstrukci sedla. To je celkem pochopitelné, vždyť tato výstroj je základním předpokladem k této činnosti.

Čím se takové sedlo vyznačuje

Kostra – dříve se vyráběla dřevěná, dnes se s ní nejčastěji setkáte v podobě laminátového výlisku. Laminát je pochopitelně lehčí a levnější. Kostra je pak potažena kvalitní kůží.

Přední rozsocha – odlišností oproti klasickým anglickým sedlům je její nebývalá šíře a výška, která přináší větší pohodlí a typický jízdní styl. Její součástí je navíc tzv. hruška, typická pomůcka westernových sedel, která se osvědčila již v prvopočátku vojákům ve Spojených státech na počátku 19. století. Vojáci se mohli lépe udržet v sedle při cvalu a trysku, zvláště se svou těžkou výzbrojí. Zároveň zadržovala jezdce při prudkých zastaveních. Tento výrůstek se pak osvědčil i honákům dobytka na otevřených pastvinách, kteří na něj vázali laso, a dnes se tato tradiční výzdoba považuje za typický znak sedel pro westernové ježdění.

Posedlí – zatímco anglické sedlo se doplňuje vycpávkami pro pohodlný posed v oblasti kolen, tady se s nimi nesetkáte. Posedlí tvoří na povrchu drsná semiš, jejímž úkolem je udržet pevný posed a zabránit podkluzování jezdce.
Třmeny – řemeny třmenů jsou v tomto případě širší, delší a hlavně těžší, jezdec tak má možnost pohodlně se posadit, co nejvíce přirozeně, s vynaložením menší námahy na udržení rovnováhy a ovládání koně v terénu.

Hmotnost – ta bývá mnohem větší než u anglických sedel, rozdíl činí zhruba od 10 do 15 kilogramů .
Zdobení – tyto výrobky se vyznačují bohatou ornamentální výzdobou, většina jezdců tohoto stylu také považuje vzhled za velmi důležitou součást celé procedury ježdění, je jakýmsi rituálem, připomínajícím dobu honáků dobytka a válečných střetnutí na divokém západě.